V tomto rozsáhlém článku si uvedeme dělení, chemii, využití, odlišnosti, dostupnost v česku, alternativy, využití i varování.
V letních měsících si většina z nás chce užívat odpočinku a nabírat síly na další rok. Lidé chtějí relaxovat, cestovat, či se věnovat sezónním aktivitám nebo sezónní práci na zahrádkách. V takovémto případě hmyz nejen představuje nepříjemné vyrušení svojí samotnou přítomností, ale také nepříjemné zdravotní následky, pokud dojde k ataku. A nejde jen o hmyz, klíšťata jsou také velmi rizikovou skupinou parazitů v letních měsících.
Přehled parazitů a rizik
Před nejčastějším typem živočichů, před kterými se snažíme chránit, jsou komáři a klíšťata. Vedle komárů mohou znepříjemňovat pobyt venku i další hmyzí zástupci, jako jsou ovádi nebo muchničky, kloši a další. Nejčastějším onemocněním, které přenášejí krevsající parazité, je Lymská borelióza. Toto bakteriální onemocnění je spojováno s klíštětem přibližně od roku 1982. Nyní je v ČR onemocnění nejvíce rozšířeno v západních a středních Čechách (Tachov, Plzeň, Příbram, Trutnov) a severní Moravě (Šumperk). Bakterii přenáší hlavně klíšťata – 54% (Ixodes ricinus), v menší míře hmyz sající krev – 19% (komáři, blechy, muchničky). Existuje vakcinace, ale pouze pro naše čtyřnohé psí miláčky. Člověk má možnost preventivní ochrany používáním repelentů a vhodným výběrem oděvu.
Dalším onemocněním, které přenáší klíšťata, je klíšťová encefalitida. Vakcinace proti tomuto typu onemocnění je sice na trhu již poměrně dlouho, ale proočkovanost v České republice je výrazně nižší než v okolních zemích.
Komáři jsou převážně spojováni s přenosem malárie nebo žluté zimnice. Existují však i další onemocnění, která mohou být přenášena jak klíšťaty, tak komáry, jako je erlichioza, bartonelóza nebo babezióza.
Věčné téma: Repelenty přírodní nebo syntetické?
Látky, které jsou schopny odpuzovat hmyz, případně členovce, jsou mezi repelenty řazeny. Jejich úkolem je udržovat případné parazity v bezpečné vzdálenosti, na rozdíl od insekticidů, jejichž úkolem je zahubit hmyz. Z hlediska protektivity preparátů jsou do humánních přípravků používány převážně repelentní látky, a v některých případech jsou tyto látky kombinovány s přírodními nebo syntetickými insekticidy.
Nejběžněji používanou repelentní látkou je DEET – N,N-diethyl-m-toluamid (podle IUPAC N,N-diethyl-3-methylbenzamid). DEET byl vyvinut za druhé světové války jako ochrana vojáků proti hmyzu (k eliminaci rizika šíření malárie) a poprvé použit armádou v roce 1946.
DEET je využíván i pro civilní účely jako efektivní repelentní ochrana od roku 1956. Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO) již dlouhé roky doporučuje DEET jako spolehlivou ochranu před hmyzem při cestování do rizikových oblastí s výskytem malárie, a to možná také proto, že patří mezi nejrozšířenější repelentní látky.
Dalšími komerčně používanými repelentními látkami jsou permethrin (syntetický derivát přírodních pyretroidů, který má také insekticidní vlastnosti), pikaridin (1-piperidinecarboxylic acid 2-(2-hydroxyethyl)-1-methylpropylester) – někdy je uváděn jako ikaridin (WHO), IR 3535 (ethyl 3-[acetyl(butyl)amino]propanoate) a EBAAP (3-(N-acetyl-N-butyl) aminopropionic acid ethyl ester). Poslední tři zmíněné se používají jako šetrnější varianty, zvláště do dětských forem repelentních přípravků.
Přírodní alternativy:
Přírodní látky, jako je silice citronové trávy, geraniová silice nebo sojový olej, se také využívají jako repelenty, avšak kvalita těchto přírodních repelentů se liší délkou repelentní ochrany.
Zvláště vhodné jsou přírodní repelenty pro malé děti a další rizikové skupiny. Silice blahovičníku citronového (Eucalyptus citriodora), která je komerčně používaná pod názvem citriodiol nebo p-menthan-3,8-diol (2-(1-hydroxy-1-methylethyl)-5-methylcyclohexanol), patří k nejsilnějším přírodním repelentům.
Pyrethrum, účinný komplex 6 esterů (pyrethrin I a II, cinerin I a II, jasmolin I a II), je další látkou se silným repelentním a insekticidním účinkem, a jeho zdrojem je řimbaba starčkolistá (Pyrethrum cinerariefolium). První použití pyrethra se datuje do Persie před 400 lety př.n.l., a v tropech se požívá ve formě “vonných tyčinek” jako repelent proti komárům a ochrana proti malárii.
Mimo syntetické formy repelentů se využívají také přírodní látky, jako je silice citronové trávy, geraniová silice nebo sojový olej. Ovšem kvalita těchto přírodních repelentů se liší délkou repelentní ochrany.
Přírodní repelenty jsou často považovány za bezpečnější a šetrnější než syntetické repelenty, ale jejich účinnost a trvanlivost ochrany se mohou lišit. Některé přírodní repelenty, jako je silice citronové trávy, geraniová silice a sojový olej, jsou poměrně krátkodobé a mohou vyžadovat častější aplikaci. Nicméně, silice blahovičníku citronového se ukázala být účinnou alternativou k DEET a je schválena jako repelent proti komárům a klíšťatům v mnoha zemích.
Používání repelentů může být pro některé lidi důležité, zejména pro ty, kteří žijí nebo cestují do oblastí s vysokým výskytem malárie nebo jiných infekčních chorob přenášených hmyzem.
Repelenty jsou chemikálie, které slouží k odrazení hmyzu, zvířat nebo jiných nežádoucích organismů. Základní rozdělení repelentů zahrnuje dva typy: chemické repelenty a přírodní repelenty, civilní a armádní.
Chemické repelenty jsou vyráběny synteticky a obsahují různé chemické složky, které mají odstrašující účinek na hmyz a jiné organismy. Přírodní repelenty jsou zpravidla vyrobeny z rostlinných olejů nebo esencí a jsou méně toxické než chemické repelenty.
Armádní repelenty jsou obvykle silnější a účinnější než civilní repelenty, protože vojáci mohou být vystaveni extrémním podmínkám, jako jsou tropické oblasti s vysokým výskytem chorob přenášených hmyzem. Armádní repelenty jsou obvykle vyrobeny z diethyltoluamidu (DEET), který má vysokou účinnost proti komárům, klíšťatům a dalším hmyzům.Ty se užívají na tělo, kůži a permetrinové na oděv, vybavení (maskáče) a mají dlouhodový účinek. Neodrazují ale rovnou eliminují.Takto ošetřené oděvy mohou vydržet i mnohonásobné praní.
Civilní repelenty se často používají k ochraně před komáry a klíšťaty v mírnějších klimatických podmínkách. Nejčastěji používanou chemickou složkou v civilních repelentech je také DEET. Nicméně, kvůli obavám o jeho toxickost, jsou v poslední době na trhu k dispozici i alternativní repelenty s jinými složkami, jako jsou pikaridin, IR3535, nebo citronella.
Základní dělení repelentů je na ty, které používáme na tělo a ty které na oděvy(výstroj).
Repelenty na hmyz obsahují látky jako DEET, IR3535 nebo icaridin a jsou účinné proti komárům, klíšťatům, mouchám a dalšímu hmyzu, které odpuzují na několik hodin).
Repelenty na klíšťata obsahují látky jako permetrin nebo citronellol a jsou účinné proti klíšťatům a dalšímu hmyzu.Permetrinové repelenty působí dlouhodobě i několik týdnů a jsou odolné i v případě oprání.Kůží se nebstřebávají a nejsou pro člověka toxické (pouze pro kočky a vodní organismy).
Oba tyto typy používají armády a to především permetrinové kde je ošetřeno vybavení včetně polních uniforem a s DEET které je součástí sprejů a mastí. DEET repelenty odpuzují a nezabíjí hmyz.
DEET jsou známější ačkoliv je toxicita pro lidské zdraví vyšší.
Celkově lze říci, že DEET je účinnou chemickou složkou používanou v repelentech a civilní repelenty se často spoléhají na jiné složky, které jsou méně toxické, ale stále účinné při odpuzování hmyzu.DEET má vícero vedlejších účinků nežli permetrin a to zejména:
- Podráždění kůže: Při opakovaném používání DEETu může dojít k podráždění kůže, zčervenání, svědění a pálení.
- Vizuální problémy: Při vystavení DEETu vysokým dávkám může docházet k dočasným vizuálním problémům, jako je rozmazané vidění.
- Nervové problémy: Při nadměrném vystavení DEETu mohou nastat nervové problémy, jako jsou závratě, zmatenost, nevolnost a bolesti hlavy.
- Otrava: Při požití DEETu nebo vstřiknutí do krve může dojít k otravě, která může způsobit vážné zdravotní problémy.
- Účinky na dýchací systém: Inhalace DEETu může způsobit problémy s dýcháním, jako jsou kašel a dušnost.
Repelent (z lat. repellens zahánějící, zapuzující) je chemická látka, která se aplikuje na kůži, oblečení či jiné povrchy, a odpuzuje hmyz (či obecně členovce). Kromě repelentů se používají i odpuzovače hmyzu na bázi zvuku (ultrazvuk), která však mají pochybný efekt. Příkladem účinné látky v repelentu je eukalyptol nebo nejběžnější diethyltoluamid (DEET).
Repelenty proti hmyzu jsou součástí prevence proti chorobám, jako je malárie, lymská borelióza, horečka Dengue, mor a západonilská horečka, které přenáší hmyz. Mezi členovce, kteří tyto nemoci přenášejí, patří komárovitý hmyz, blechy, mouchy i klíště.
Jakési repelentní desatero by měl splňovat vhodný repelent:
- Splňovat dlouhotrvající účinek proti širokému spektru členovců
- Nedráždit kůži
- Příjemně vonět / nezapáchající
- Být netečný vůči oblečení
- Odolat otření, mytí a pocení, a nezanechávat mastné skvrny na kůži
- Být inertní vůči běžně používaným umělým hmotám
- Být chemicky stabilní a cenově dostupný
- Být netoxický a mít správnou koncentraci pro danou věkovou skupinu
- Poskytnout dostatečnou délku působení
Je nutno dbát zvláštní opatrnosti u rizikových skupin, jako jsou těhotné a kojící ženy, malé děti a alergici. U syntetických repelentních látek platí několik důležitých pravidel. Děti pod 12 let by neměly aplikovat repelent na obličej a dlaně, děti do 6 měsíců by neměly přijít do styku s repelentem vůbec, pro děti do 12 let platí maximální koncentrace jednotlivých repelentních látek a omezený počet aplikací na den.
Těhotné a kojící ženy by se měly řídit pravidly platnými pro děti, a u rizikových skupin je obecně vhodnější aplikace repelentu na oděv a moskytiéry.
V extrémních situacích, například na dovolené v exotických krajích, lze od těchto pravidel ustoupit. V takových situacích je riziko použití repelentu mnohonásobně menší než riziko napadení hmyzem a následné nákazy. Pokud nelze repelent použít přímo na pokožku, lze impregnovat oděvy a moskytiéry repelentní nebo insekticidní látkou, nebo využít chemických nebo elektrických odpuzovačů hmyzu do zásuvek.
Není nikdy zbytečný čas věnovaný ochraně organizmu před těmito parazity, protože poštípání hmyzem či klíštětem může mít někdy až fatální následky. Na závěr zde jsou uvedena nejdůležitější pravidla:
- vhodný výběr oděvu a obuvi, případně pokrývky hlavy
- vyvarování se zbytečnému kontaktu s klíšťaty a hmyzem
- vakcinace proti závažným onemocněním
- impregnace oděvů a moskytiér repelentní látkou
- vhodná repelentní ochrana pro děti i dospělé
- konzultace s instituty cestovní medicíny (kombinace repelentů s preventivní medikací)
Alternativní metody (nechemické):
Zelené slupky z půl kila vlašských ořechů pokrájené na kousky svaříte v cca 1 litru vody. Hrnec se ale může obarvit, tak buďte opatrní. Po vychladnutí extraktu ho rozlijete do lahviček s Alpou v poměru 1:3 (tři díly extraktu na jeden díl lihu). Pro zvýraznění efektu můžete do lahvičky přidat pár kousků pokrájených ořechových slupek a nechat je alespoň dva týdny louhovat. Tekutinu nanášejte na pokožku. Jedna aplikace ochrání až pět hodin. Pokud chcete, můžete využít také zelené šištičky túje.
Výhody: příjemně voní a chladí. Díky přímé aplikaci na kůži zůstává účinná a vynikající na zklidnění svědivých štípanců.
Nevýhody: Po opakované aplikaci bude třeba se večer sprchovat.
Zhodnocení po vyzkoušení: Repelent je skutečně účinný i proti hejnům komárů u vody. Během „experimentu“ nebylo chyceno žádné klíště.
Geraniol je přirozeně se vyskytující látka, kterou najdeme v mnoha rostlinách (například geranium, citronela nebo ylang ylang). Používá se především pro svou sladce růžovou vůni. Jedná se o přírodní produkt, lze ho ale vytvořit i synteticky.
Ve složení certifikované přírodní a bio kosmetiky se s touto látkou setkáte nejčastěji na konci INCI, kde figuruje jako přirozená součást některého esenciálního oleje. V seznamu ingrediencí musí být přítomnost této složky, z důvodu možného alergenního potenciálu u citlivějších osob, zaznamenána v případě, že její koncentrace překračuje 0,001 % v přípravcích, které se neoplachují a 0,01 % v přípravcích, které se oplachují.
Geraniol (systematický název (2E)-3,7-dimethylokta-2,6-dien-1-ol) je organická sloučenina – monoterpenoidní alkohol. Je hlavní složkou růžového oleje, oleje trávy voňatky Martinovy (Cymbopogon martinii, Palmarosa) a oleje citronelly (jávský typ). V malých množstvích se vyskytuje v kakostech, pelargoniích, citronech a v mnoha dalších esenciálních olejích. Jedná se o čirý až světle žlutý olej nerozpustný ve vodě, ale rozpustný ve většině běžných organických rozpouštědel. Voní po růžích a často se využívá v parfémech – typicky pro vůně, jako je broskev, malina, grapefruit, červené jablko, švestka, lípa, pomeranč, citron, vodní meloun, ananas a borůvka.
Geraniolu by se měli vyhnout lidé s alergií na parfémy.
Dostupnost v česku a i na slovensku:
Za zmínku stojí repelenty Sawyer s obsahem permethrinu, Predátor v armyshopech seženete s DEET které jsou vhodné pro několika hodinové pobyty v přírodě.Využijte vyhledávačů jako je heuréka, google.Doporučujeme permetrinové repelenty s obsahem nad 0,5% které mají dlouhotrvající účinky.
Permetrinové repelenty jsou z trhů nahrazovány jinými alternativami, které bohužel nejsou tak účinné a to z důvodu enviromentálních. Permetrin a tetrametrin zabíjí i užitečný hmyz jako jsou vosy,včely, a další proto je potřeba být odpovědný/á při jeho aplikaci a zbytečně neškodit přírodě.Například testování repelentů na zahradě, je zakázáno jej vylévat do vody protože je toxický pro vodní organismy.
V česku i na slovensku se dá sehnat repelent s konc. do max 1%.Naše vaianta extreme má až 2,1% a obě varianty je možné naředit podle návodu a získat více účinné ochrany na více oděvů nebo ploch.
Zde nejsou známy nepříznivé zdravotní rizika spojené s nošením uniformy, ACU, OCP, oděvů ošetřených permetrinovým repelentem. Bezpečnostní zkoušky na permethrin byly prováděny téměř nepřetržitě od roku 1970, agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA) pro použití s různými aplikacemi, včetně testů : potravinami / krmivých plodin, hospodářských zvířat, veřejných zdravotních programů, domácích zvířat a oděvů. Po důkladném výzkumu se prokázala bezpečnost Permethrinu a EPA jej zaregistrovala jako odpuzující hmyz pro použití na oděvu a použití k ochraně potravin a v léčivech léčiva USA, dále jej schválila pro lékařské procedury pro boj proti vším a svrabu.
V roce 2009 EPA dokončila hodnocení lidského zdraví a environmentální hodnocení pro Permethrinové repelnty. Recenze EPA přehodnotila potenciální nepříznivé účinky na zdraví vyplývající z uniformy ošetřených permetrinem. Na základě nejlepších vědeckých a studijních testech provedených až doposud – EPA stanovila, že nošení nebo přicházející v kontaktu s uniformou (oděvem) ošetřené permetrinem je nepravděpodobné, že by způsobilo nepříznivé účinky na zdraví.
Příznaky při ČASNÉ NÁKAZE boreliozou
Jediným skutečně typickým a nezaměnitelným projevem boreliozy je erythema migrans – červená skvrna, která je buď homogenní nebo od prostředka bledne. Vytvoří se několik dnů/týdnů po nákaze na místě, kde jste měli klíště (případně štípanec od hmyzu apod.). Živé borelie množící se v kůži se dají v tomto případě prokázat biopsií, ale nepočítejte s tím, že by se tím někdo chtěl zabývat. V případě, že jste se nakazili před méně než dvěma měsíci, nemají význam ani krevní testy, které měří hladinu protilátek proti boreliím v krvi. Protilátky se totiž tvoří s určitým zpožděním po nakažení. V této chvíli je infekce ještě poměrně snadno léčitelná vhodnými antibiotiky, jak se dozvíte v oddíle Léčba boreliozy. I když skvrna nevypadá typicky nebo prostě váháte, zda se jedná o boreliozu (zvlášť pokud si nepamatujete na klíště), zvažte důkladně, co podniknete dál.
Pokud si skvrny nebudete všímat, začas sama zmizí. Borelie se mezitím mohou rozšířit krevním oběhem nebo lymfou, případně podél nervových vláken dál do těla.
K velké smůle asi poloviny nakažených se u nich tento varovný příznak vůbec neobjeví, infekce se šíří od počátku skrytě.
Příznaky při ROZŠÍŘENÉ NÁKAZE boreliozou
Za několik týdnů možná pocítíte celkové příznaky nemoci, které můžou vypadat jako běžná viroza. Únava, bolest svalů a kloubů, bolest v krku, tlak v zátylku – jako při běžné “chřipce”. Teplota nebývá příliš vysoká. Od virozy je odlišíte především tak, že nedostanete rýmu ani kašel. Stále ještě máte při vhodné antibakteriální léčbě dobrou šanci na uzdravení, borelioza zatím nenapadla váš imunitní systém.
Také tato zdánlivá viroza může sama odeznít a dlouhý čas se budete cítit celkem zdrávi. Jenom u části nakažených se v této fázi nemoc rozvine v plné síle: zánět kloubů, nevů nebo svalů, bušení srdce, pálení a mravenčení kůže či jiné neurologické potíže, zvýšená teplota až horečka, velká únava, mohou se objevit další skvrny různě po těle. V této době rozšířené infekce je vhodná doba na krevní či jiné testy, více se dozvíte v záložce Diagnostika.
Ne vždy napadají borelie klouby. Dokáží se šířit v těle do těch nejskrytějších míst díky svému vývrtkovému tvaru a schopnosti vlastního pohybu. Líbí se jim zejména v kloubní výstelce, ve stěnách cév či v obalech nervů.
Typickými projevy boreliové infekce v kůži jsou migrující erytém, boreliový lymfocytom a Acrodermatitis chronica atrophicans (ACA).
Příznaky napadení periferních nervů jsou zejména pálení kůže, píchání, mravenčení, trnutí, pocit necitlivosti nebo naopak stěhovavé bolesti různě po těle. Velice typická je obrna lícního nervu. Napadení autonomního nervového systému se projeví bušením srdce, nepravidelným srdečním rytmem, pocením v horní části těla, problémy se střevy a nebo močovým měchýřem, které bývají zaměněny s onemocněním střev nebo zánětem močového měchýře. Jedná se však o postižení nervů v této oblasti, nikoliv o zánět sliznic.
Dostanou-li se borelie do CNS, mohou vyvolat zánět mozku nebo mozkových blan. Tento zánět může být akutní s vysokou horečkou, silnou bolestí hlavy, strnutím šíje a obrnami, ale daleko častěji mívá chronický průběh se závratěmi, bolestmi hlavy, pocity tuhnutí šíje, trnutím končetin a páteře. Zánět optického nervu může navodit podezření na roztroušenou sklerozu.
Podezření na zánět mozku nebo mozkových blan je jedním ze dvou případů, kdy je indikováno vyšetření mozkomíšního moku (lumbální punkce). Druhým je právě podezření na RS.
V tuto chvíli už jsou borelie rozšířené v těle, imunitní systém ani případná předchozí léčba si s infekcí nedokázala poradit. Při správné a dostatečně dlouhé léčbě je ještě možné nemoc dostat pod kontrolu.
Pokud se to nestane, pak se může třeba až po dlouhých letech projevit nezvratné poškození mozku, kloubů, nervů, imunitního systému…
Příznaky CHRONICKÉ INFEKCE – nejtěžší stádium nemoci
Tělo se nedokáže bránit běžným nákazám, aktivují se herpetické viry, nabalují se další chronická onemocnění. Mohou se rozjet autoimunitní choroby, zejména u lidí s dědičnými dispozicemi (HLA B-27). Trvalým postižením nervů vznikají bolestivé neuropatie, chronický zánět mozku nakonec vede k nefunkční krátkodobé paměti, poruchám soustředění, orientace v prostoru. Příznaky mohou být podobné (zaměnitelné) s roztroušenou sklerozou. Borelioza se také pokládá za jednoho z možných vyvolávajících činitelů této autoimunitní nemoci.
Krk může být bolestivě ztuhlý, se zvětšenými uzlinami, při pohybu praská v týle. V uších píská, hlava se točí a v zorném poli vidíte “mušky”. Páteř a klouby bolí, takže můžete mít také diagnozu revmatoidní artritidy, s ranní ztuhlostí, bolestivými otoky a výrůstky na kloubech. V některých případech se z kloubní tekutiny při punkci daří získat borelie.
Borelioza je také jedna z infekcí podezřelých z vyvolání chronického únavového syndromu (CFS/CFIDS).
V této době, kdy imunitní systém oslabeného těla už nepracuje správně, bývají často krevní testy na protilátky negativní.
Borelie se na rozdíl od běžných bakterií množí velice pomalu, proto mívá choroba často pozvolný a zprvu nenápadný průběh. Málokdo by spojoval podivnou skvrnu na kůži dávno před lety s nynějšími bolestmi hlavy, únavou, výpadky paměti nebo častými chřipkami a bolestmi kloubů. Chronické potíže s močovým měchýřem, dráždivé střevo, srdeční arytmie – to mohou být rozmanité příznaky stárnutí. A nebo chronické infekce…
Borelie nad vámi stále ještě nemusejí vyhrát – v této fázi nemoci je lze dlouhodobou léčbou přinejmenším potlačit a přinést úlevu od symptomů, a to nikoliv léky proti bolesti a na uklidnění, ale léčbou infekce.
Máte-li pocit, že cokoliv z výše uvedeného se týká právě vás, přečtěte si na těchto stránkách více a napište svůj příběh/dotazy do diskusního fóra.
poznámka pod čarou: pokud se vám zdá, že se toto třífázové schéma nápadně podobá syfilidě, pak vězte, že v případě Borrelia burgdorferi a Treponema pallidum jde o příbuzné spirálovité bakterie, příznaky nákazy jsou u obou zprvu kožní, poté chřipkovité a po letech trvalé poškození – jen ten způsob přenosu je poněkud méně příjemný. A taky méně snadný – borelioza se nešíří z člověka na člověka (kromě z matky na dítě), takže se k ní staví zdravotnictví daleko laxněji než k jiným, snadněji nakažlivým chorobám s rychlým či smrtelným průběhem.
Borelioza nezabíjí – ona jen ničí život.
Záložky Projevy nemoci zpracovala | Radka
Zdroje
[1] Bartůněk P, Bojar M, Hulínská D, Janovská D et al. Lymeská borelióza, 3. vydání, Praha: Grada Publishing, a.s., 2006
[2] Baehr R et al. Empfehlungen zur Diagnostik und Therapie der Lyme-Borreliose. online Empfehlungen česky Směrnice pro diagnostiku a léčbu lymské boreliózy
[3] Burrascano J.J. Jr. Diagnostic Hints and Treatment Guidelines for Lyme and Other Tick Borne Illnesses, September 2008; online Diagnostic Hints and Treatment Guidelines for Lyme and Other Tick Borne Illnesses česky Diagnostika a léčba boreliózy a dalších klíšťaty přenášených nemocí
[4] Hulínská D a kol. Průkaz Borrelia, Anaplasma, Bartonella a Rickettsia sp. v klíšťatech Ixodes ricinus v roce 2007 a 2008 v pražských parcích. Zprávy epidemiologie a mikrobiologie (SZÚ, Praha) 2009; 18(5) online Průkaz Borrelia, Anaplasma, Bartonella a Rickettsia sp. v klíšťatech Ixodes ricinus v roce 2007 a 2008 v pražských parcích
[5] MUDr. Martina Pýchová a kol. Trojí infekce vinou jednoho parazita aneb Co vše může způsobit jediné klíště. Med. praxi 2011; 8(4): 190–192 online Trojí infekce vinou jednoho parazita aneb Co vše může způsobit jediné klíště