Nemoc zcela evidentně nebude nová ale nově popsaná a navíc se mylně popisuje jako nemoc nebo dokonce otrava, jelikož se spíše jedná o alergickou reakci.
Alfa-gal je sacharid.
Alfa-gal alergie známá také jako alergie na maso je alergie na sacharid alfa-gal přenášená některými druhy klíšťat – nejčastěji klíštětem americkým, ale také klíštětem obecným.
Alergie se týká jen červených mas a projevuje se jako klasická alergie na jídlo – třesem či dýchacími problémy, ale může se také objevit nebezpečný anafylaktický šok.
Vědecké týmy pracují na zjištění, jak přesně klíště alergii způsobuje a poslední (únor 2019) americká studie naznačuje, že by za alergii mohly být zodpovědné sliny klíštěte.
Alfa-gal obsahují i sliny klíštěte obecného a zejména velké množství obsahují sliny klíštěte amerického, které je spouštěčem onemocnění a žije ve středu USA ale již se s ním můžeme setkat i v Austrálii a Evropě včetně Česka.
Kousnutí klíštěte u člověka může vést k rozvinutí alergie na alfa-gal a tím tedy i k rozvinutí alergie na maso savců a hlavně jejich vnitřností, která vede až k anafylaktickému šoku.
Na nemoc „rozvinutí alergie“ jsou imunní převážně majitelé krevní skupiny B, jelikož antigen skupiny B je si podobný s Alfa-galem a tělo béčkařů je tak na něj zvyklé.
Nemoci se v USA začalo přezdívat nemoc lovců nebo dřevorubců.
Na nemoc mě upozornil známý který mi ukazoval, že u sebe nosí injekci s adrenalinem.
Před dvěma lety mu údajně matka uvařila ledvinky, po kterých se mu začal rozvíjet třes a dezorientovanost, který přešel až do bušení srdce, návalů horka až pocitu hoření celé kůže.
Do nemocnice se přepravil sám, kde ho zaměstnanci seřvali že řídil s anafylakťákem.
Když se ho lékaři ptali s čím byl v kontaktu před šokem… chytli se právě konzumace ledvin, ačkoliv již od mala nikdy s konzumací vnitřností neměl problém.
Incident se stal před dvěma lety, kdy na internetu existovalo pouze několik anglických článků.
Enzymy klíšťat, alfa-gal a infekce anaplazmou
Glykosylace proteinů a lipidů, čili navázání cukrů na tyto biomolekuly, představují běžné a významné procesy, jak u eukaryotních, tak i bakteriálních organismů.
Na přenosu a navázání sacharidů během glykosylace se zásadně podílejí enzymy, které se obecně označují jako glykosyltransferázy. Mezi ně náleží i galaktosyltransferázy, což jsou enzymy, které při glykosylaci přenášejí a navazují sacharid galaktózu.
Některé galaktosyltransferázy si dnes získaly velkou pozornost vědců, protože úzce souvisejí s produkcí sacharidu zvaného alfa-gal. Tento sacharid se sice u části primátů včetně lidí nevyskytuje, hraje ale významnou roli v odmítání xenotransplantátů lidským tělem, v alergii na červené maso, která může být důsledkem přisátí klíštěte, a také v boji s malárií a podobnými parazitickými chorobami.
Na rozvoji alergie na červené maso se klíčovým způsobem podílí alfa-gal, který je součástí glykoproteinů ve slinách klíšťat. Zatím ale není jasné, jestli klíšťata mohou produkovat sacharid alfa-gal i uvnitř svého těla.
Jak se tedy sakra účinně chránit ?
Můžete nosit s sebou injekci s adrenalinem, nebo úplně předejít celému procesu a to „kousnutím klíštěte tím, že jej zabijete na povrchu oděvu “ repelenty s permethrinem. Permethin je kontaktní neurotoxin, zabíjí nejen klíšťata, pro člověka v těchto koncentracích neškodný. Na výběr máte dvě varianty “ vietnam s 0,5 až 0,7% a variantu vietnam extreme s 1,6 až 1,75% podle šarže. Zde.
Účinek až 90 dní a vydrží až 10 oprání po impregnaci i z rubu oděvů.To činí tento repelent číslo 1 pro použití v americké i britské armádě.
James Jason Valdéz z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Biologického centra AV ČR a VÚ VeL Brno a jeho spolupracovníci prohledali genom klíštěte jeleního (Ixodes scapularis) a pátrali v něm po genech pro galaktosyltransferázy.
Podařilo se jim vytipovat tři geny, které by se měly podílet na produkci sacharidu alfa-gal.
S vytipovanými geny pak badatelé experimentovali a vypínali je pomocí RNA interference.
Experimenty ukázaly, že zmíněné geny se skutečně podílejí na syntéze sacharidu alfa-gal a jsou nezbytné v procesu přijímání potravy, tedy krve, klíšťaty.
Valdéz a jeho spolupracovníci rovněž potvrdili, že tyto geny hrají významnou úlohu v interakcích mezi klíšťaty a patogeny, které klíšťata přenášejí.
Buňky klíšťat v případě infekce bakteriemi ze skupiny rickettsií Anaplasma phagocytophilum zvyšují hladinu sacharidu alfa-gal.
Vše nasvědčuje tomu, že klíšťata produkují alfa-gal uvnitř těla a že v tom mají zásadní roli enzymy galaktosyltransferázy.
Další informace :
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2744786-staci-jednou-kousnuti-klistete-a-clovek-ziska-alergii-na-maso-problem-se-siri-z-usa-do
(James Jason Valdés, Ph.D. Funkce: Vědecký pracovník – Laboratoř arbovirologie. Kontaktní údaje. Telefon: +420 387775458. E-mail: [email protected] )
