V posledních měsících odborníci upozorňují na výrazný nárůst případů svrabu v České republice. Toto vysoce nakažlivé kožní onemocnění se nejčastěji přenáší při dlouhodobém kontaktu s nakaženou osobou nebo prostřednictvím kontaminovaného textilu. Právě proto je důležité vědět, jak se chránit a jak postupovat, pokud se svrab objeví ve vaší domácnosti.
Co je svrab?
Svrab je kožní onemocnění způsobené zákožkou svrabovou (Sarcoptes scabiei), drobným roztočem, který se zavrtává do svrchní vrstvy kůže. Typickými příznaky jsou:
- intenzivní svědění, které bývá nejsilnější v noci,
- drobné pupínky nebo vyrážka,
- tenké chodbičky v kůži,
- zarudnutí a podráždění pokožky.
Nejčastěji bývají postiženy prostory mezi prsty, zápěstí, lokty, podpaží, oblast pasu nebo genitálií.
Jak dochází k přenosu?
Nejčastější cestou je přímý kontakt kůže s kůží. Riziko přenosu se zvyšuje při:
- společném spaní v jedné posteli,
- dlouhodobém těsném kontaktu,
- sdílení ložního prádla,
- používání stejných ručníků,
- sdílení oblečení nebo dek.
Vyšší riziko bývá také v domovech seniorů, nemocnicích, internátech, ubytovnách nebo dalších zařízeních, kde se pohybuje větší množství lidí.
Svrab se vyskytl ve všech krajích, tři jsou ale zasažené nejvíce: Moravskoslezský (1 195 případů), Středočeský (817 případů) a Jihomoravský (766 případů). Při 16 lokálních epidemiích/hromadných výskytech svrabu onemocnělo celkem 258 osob. A to zejména v domovech pro seniory, ve zdravotnických zařízeních, v Alzheimer centru, ve školském zařízení nebo ve věznici. Počet případů u mužů a žen je téměř stejný.
Kdo patří do rizikových skupin
SZÚ upozorňuje, že včasné rozpoznání onemocnění svrabem a rychlá dermatologická konzultace jsou klíčové pro včasnou diagnózu a zahájení vhodné terapie. „Opožděná nebo nedostatečná léčba významně zvyšuje riziko sekundárních bakteriálních infekcí, které mohou vést k sepsi a multiorgánovému selhání, zejména u zranitelné populace,“ zdůrazňuje.
Jde například o lidi s porušenou imunitou, neurologicky postižené pacienty (například s myelopatií, periferní neuropatií a poškozením míšních/motorických nervů), osoby s Alzheimerovou chorobou či Downovým syndromem, diabetiky, onkologické pacienty, drogově závislé, alkoholiky či seniory v institucionálních zařízeních.
Koho ohrožuje multiorgánové selhání
Onemocnění svrabem silně svědí, nemocní se často škrábou, a tím vznikají drobná poranění kůže. „Přes ně mohou do organismu proniknout bakterie (někdy i viry) a způsobit závažnou infekci. Ve vzácných případech se tato bakteriální infekce může rozšířit do celého těla, vyvolat sepsi a následně i multiorgánové selhání,“ upozorňuje SZÚ.
To znamená, že kvůli těžké infekci přestanou správně fungovat dva nebo více důležitých orgánů, například ledviny, plíce, srdce nebo játra. „Takový stav vyžaduje intenzivní péči a často léčbu na jednotce intenzivní péče. Nejvíce jsou tímto rizikem ohroženi právě lidé s oslabenou imunitou, starší osoby nebo pacienti s rozsáhlým, neléčeným či krustózním svrabem,“ uvádí SZÚ.
Co dělat, abyste svrab nechytili
K přenosu svrabu dochází obvykle přímo, například při těsném kontaktu s kůží nemocné osoby. A to zvláště při pohlavním styku a v teplém prostředí na lůžku při spaní v jedné posteli. Nakazit se lze i nepřímo, zejména kontaktem s kontaminovaným ložním prádlem, ručníky nebo nošením oděvů, které používala nemocná osoba. „K šíření onemocnění napomáhá nízká hygienická úroveň, promiskuita a institucionalizace (například ubytovny, noclehárny, léčebny pro dlouhodobě nemocné, nemocnice, psychiatrické léčebny, ústavy sociální péče),“píše SZÚ.
Rizikové jsou zejména prostory, kde se často a rychle střídá velké množství lidí bez možnosti dostatečného úklidu a výměny ložního prádla. Problematické z hlediska možného přenosu jsou oděvy a prádlo, které se nedají prát na vyšší teploty než 40° C.
A na co byste si měli dát obzvláště pozor? „Nesedat si s odhalenou kůží zad, rukou a nohou na čalouněné povrchy ve veřejných prostorách, nesdílet cizí oblečení, ručníky, deky nebo ložní prádlo,“ zdůrazňují odborníci ze SZÚ.
Jak se chránit před nákazou?
Prevencí lze riziko výrazně snížit. Doporučujeme:
- pravidelně měnit a prát ložní prádlo,
- prát textilie na co nejvyšší teplotu doporučenou výrobcem,
- nesdílet ručníky ani oblečení s cizími osobami,
- vyhýbat se dlouhodobému kontaktu s nakaženou osobou,
- dodržovat důslednou osobní hygienu,
- při podezření na svrab co nejdříve navštívit lékaře.
Ve veřejných prostorách je vhodné omezit přímý kontakt odhalené pokožky s čalouněnými sedadly a dalšími povrchy, které využívá velké množství lidí.
Co dělat při výskytu svrabu v domácnosti?
Samotná léčba nestačí. Stejně důležité je zabránit opětovnému přenosu.
Doporučuje se:
- vyprat veškeré ložní prádlo, ručníky a oblečení,
- důkladně vysát matrace, čalounění a koberce,
- předměty, které nelze vyprat, uzavřít na několik dní do plastového pytle,
- současně léčit všechny osoby, které byly v úzkém kontaktu s nakaženým,
- pokračovat v úklidu i po zahájení léčby.
Může být svrab nebezpečný?
Ve většině případů je svrab léčitelný. Pokud se ale neléčí nebo je léčba odkládána, může intenzivní škrábání poškodit kůži a umožnit průnik bakterií. To může vést k dalším infekcím, které představují největší riziko zejména pro seniory, osoby s oslabenou imunitou nebo pacienty s chronickými onemocněními.
Jak může pomoci armyrepelent.cz?
Doporučujeme zaměřit se nejen na samotnou léčbu předepsanou lékařem, ale také na důkladnou hygienu prostředí popřípadě využít repelent extreme s 2,1% permetrinu. Správná dezinfekce domácnosti, pravidelné praní textilií, pečlivý úklid a omezení kontaktu s kontaminovanými předměty významně snižují riziko opakované nákazy.
Pamatujte, že žádný dezinfekční prostředek ani repelent nenahrazuje odbornou léčbu svrabu. Pokud máte podezření na nákazu, obraťte se co nejdříve na praktického lékaře nebo dermatologa. Čím dříve je léčba zahájena, tím menší je riziko přenosu na další členy domácnosti i komplikací spojených s tímto onemocněním.