Obsah o FR uniformě, níže o impregnaci látky / kalhot i civilních a účinek v přírodě na klíšťatech.
Slevový kód v e-mailu pro vip členy.
Na štítku těchto originálních francouzských kalhot je napsáno jasně: „Traitée anti-moustiques“. Tohle není marketingová legenda, ale reálný vojenský přístup k ochraně oděvu proti bodavému hmyzu. U francouzských ozbrojených sil je prokazatelné, že nejpozději v roce 2000 zavedly průmyslovou impregnaci bojových uniforem permethrinem ještě před samotným střihem a výrobou. Jinými slovy: nešlo o domácí pokus, ale o továrně řešenou součást výstroje. https://horizon.documentation.ird.fr/exl-doc/pleins_textes/divers19-12/010034578.pdf
Důvod byl jednoduchý. Francouzské síly dlouhodobě působily a působí i v oblastech, kde vojáky neohrožuje jen klima a terén, ale také komáři a další členovci přenášející nemoci. Samotná francouzská vojenská studie z roku 2004 uvádí, že na jejich jednotky měly největší dopad zejména malaria, dengue a kožní leishmanióza. Ochrana proto nebyla postavená na jednom zázračném prostředku, ale na celém systému: na uniformě byl permethrin, na odkryté kůži repelent s DEET a na moskytiérách deltamethrin.
WHO k tomu, že impregnace oděvu má význam hlavně jako osobní ochrana u specifických skupin, například armády:
Právě to je klíčový bod i pro dnešek. Francouzi nebrali impregnaci oblečení jako doplněk navíc, ale jako praktickou vrstvu ochrany tam, kde člověk tráví hodiny venku, v porostu, ve vlhku, v teple nebo v oblastech s vysokým výskytem hmyzu. Studie uvádí, že francouzská uniformní látka byla impregnována permethrinem v koncentraci 1 g/m² před střihem a šitím, aby se dosáhlo homogenního rozložení účinné látky v textilii.
Z hlediska účinku je podstatné ještě něco: impregnace na uniformě nebyla jen formální. Ve zkouškách v Pobřeží slonoviny impregnace snižovala bodání komárů i po opakovaném praní. V diskusi ke studii autoři uvádějí, že nevypraná impregnovaná uniforma znamenala přibližně osmkrát nižší riziko pokousání, zatímco uniforma vypraná padesátkrát byla stále přibližně třikrát méně pokousaná než neimpregnovaná kontrola. Účinek tedy s praním klesal, ale nezmizel okamžitě.
Současně je fér říct i druhou část pravdy: starý surplus není rozumné automaticky považovat za stále aktivně chráněný. Novější práce z roku 2024 ukazuje, že starší vojenské uniformy po delším nošení a používání ztrácejí významnou část permethrinu a už neposkytují stejnou úroveň ochrany jako nové kusy. Přesně proto dává u starších armádních kalhot, bund, ponožek nebo civilního outdoor oblečení praktický smysl ochranu před sezonou obnovit.
https://academic.oup.com/jme/article-abstract/61/5/1181/7697767?redirectedFrom=fulltext&login=false
A tady se dostáváme k hlavnímu důvodu, proč má dnes smysl řešit impregnaci i mimo armádu. Princip je stejný: pokud je oděv určený do přírody, na ryby, do lesa, na airsoft, na práci kolem vody, na zahradu, na kemping nebo do oblastí s vysokým výskytem komárů a klíšťat, impregnovaný textil dává smysl jako další vrstva ochrany. Autoritativní zdroje typu CDC a EPA uvádějí, že permethrin je určený na oděvy a výstroj, ne na kůži, a že ošetřený textil chrání hlavně ty části těla, které zakrývá. Exponovanou kůži je proto vhodné řešit samostatným repelentem podle etikety : https://www.cdc.gov/mosquitoes/prevention/about-permethrin-treated-clothing-and-gear.html
To je přesně důvod, proč mají tyto francouzské kalhoty v maskování CE i dnes svůj význam. Nejen jako vojenský sběratelský nebo surplus kus, ale jako připomínka toho, že kvalitní oděv může být zároveň nositelný a funkčně chráněný. A pokud už máte doma starší armádní nebo civilní kalhoty, nemusíte čekat na první masivní nálet komárů nebo na sezónu klíšťat. Ochranu lze obnovit přípravkem určeným na textilní impregnaci : https://armyrepelent.cz/produkt/novinka-vietnam-svot-5-litru-1/ — vždy přesně podle etikety konkrétního výrobku. CDC pro domácí ošetření oděvu výslovně uvádí permethrinové přípravky na oděv a výstroj a zdůrazňuje, že se nemají používat přímo na kůži. EPA navíc upozorňuje, že takové přípravky nejsou určené například na spodní prádlo a že se ošetřené oděvy mají prát odděleně podle pokynů výrobku.
Jestli tedy hledáte racionální důvod, proč impregnovat nejen vojenské kalhoty, ale i civilní outdoor oblečení, odpověď je jednoduchá: protože to není móda, ale osvědčený princip osobní ochrany, který používají armády, outdoor profesionálové i lidé, kteří tráví hodně času venku. A u starších surplus kusů to platí dvojnásob. To, že byly kdysi impregnované z výroby, ještě neznamená, že po letech skladování, nošení a praní zůstala ochrana na původní úrovni..
Začíná sezóna. Pokud chceš obnovit ochranu svých kalhot, bund, ponožek nebo další výstroje, dává smysl řešit to včas. Podle tvého zadání může zákazník sáhnout buď po větším balení 5 litrů za 3 400 Kč, nebo po menší variantě 2× 0,5 litru. U většího balení dává argument prodeje jasný smysl: vyplatí se tomu, kdo chce ošetřit více kusů výstroje, více členů domácnosti nebo větší množství oděvů před celou sezónou. Menší varianta je logická pro běžné domácí použití a první vyzkoušení.
Prokazatelně doložený rok zavedení průmyslové impregnace u francouzských uniforem je rok 2000. To je nejpevnější bod, který jde ze zdrojů obhájit. U těchto kalhot z roku 2009 štítek „Traitée anti-moustiques“ s tím plně souzní. viz: https://horizon.documentation.ird.fr/exl-doc/pleins_textes/divers19-12/010034578.pdf
Journal of Medical Entomology, svazek 61, číslo 5, září 2024, str. 1181–1189
DOI: 10.1093/jme/tjae080
Publikováno: 24. června 2024
O čem studie je studie
Tato studie zkoumala, jak moc klesá účinnost vojenských uniforem ošetřených permethrinem po delším používání. Permethrin je látka používaná k ochraně vojáků před klíšťaty a dalším hmyzem, který může přenášet nemoci.
Cílem bylo zjistit dvě hlavní věci:
kolik permethrinu v uniformách po delším nošení ještě zůstává a jak dobře takové starší uniformy stále chrání proti klíšťatům.
Proč je to důležité
Továrně impregnované uniformy jsou v armádním prostředí jednou z hlavních metod ochrany proti členovcům, zejména proti klíšťatům. Pokud ale účinnost impregnace časem výrazně klesá, může to znamenat, že uživatel získá falešný pocit bezpečí, přestože skutečná ochrana už není dostatečná.
Jak studie probíhala
Výzkumníci použili kalhoty od kadetů Vojenské akademie USA ve West Pointu. Shromáždili celkem šest nošených kusů od kadetů z různých ročníků. Pro porovnání použili také:
-novou, nemytou uniformu jako pozitivní kontrolu,
-původní uniformu jako negativní kontrolu.
Z každých kalhot byly odebrány vzorky látky a ty byly testovány na laboratorně chovaných nymfách klíštěte Ixodes scapularis.
Použily se dva typy biotestů:
- Test kontaktní dráždivosti
Sledovalo se, zda klíšťata po kontaktu s látkou zůstávají na povrchu textilie po dobu 5 minut, nebo zda se pustí. - Test toxicity
Měřilo se, kolik klíšťat přežije po 1 hodině a po 24 hodinách od kontaktu s látkou.
Po dokončení biotestů byl obsah permethrinu v jednotlivých uniformách přesně změřen laboratorní metodou LC-MS, tedy kapalinovou chromatografií spojenou s hmotnostní spektrometrií.
Hlavní zjištění
Studie ukázala několik podstatných závěrů.
Za prvé:
po delším nošení docházelo k výrazné ztrátě permethrinu v látce.
Za druhé:
míra ztráty souvisela s tím, jak dlouho a jak intenzivně byla uniforma používána.
Za třetí:
uniformy s nižším obsahem permethrinu už klíšťata dostatečně nedráždily. To znamená, že klíšťata neměla takovou tendenci se od látky pustit.
Za čtvrté:
u starších uniforem byla nižší i úmrtnost klíšťat. Jinými slovy, po kontaktu s opotřebenou uniformou zemřelo méně klíšťat než po kontaktu s novou impregnovanou uniformou.
Co to znamená v praxi – Praktický význam studie je jednoduchý:
nová nebo málo používaná uniforma ošetřená permethrinem poskytuje vyšší ochranu,
dlouhodobě nošená uniforma ztrácí část účinné látky,
s poklesem množství permethrinu klesá i schopnost oděvu odpuzovat a zabíjet klíšťata,
starší impregnovaný oděv už nemusí poskytovat stejnou úroveň ochrany jako na začátku.Proto doporučujeme alespoň inpregnci 1% repelentem z obou stran nohavic u kalhot a blůzy nebo jedno jakého civilního oděvu – číhají i v parcích, na lavečkách atd…
To je důležité zejména pro lidi, kteří spoléhají na impregnované oblečení při práci v lese, v terénu, při vojenských aktivitách, airsoftu, myslivosti nebo outdooru.
Jednoduché shrnutí pro běžné vysvětlení..
Impregnované oblečení s permethrinem nefunguje napořád stejně. Čím déle se nosí a opotřebovává, tím méně účinné látky v něm zůstává. To znamená, že starší uniforma už nemusí klíšťata tak dobře odpuzovat ani hubit. Člověk by tedy neměl automaticky předpokládat, že stará impregnovaná uniforma chrání stejně dobře jako nová.
Studie potvrzuje, že dlouhodobě nošené vojenské uniformy ošetřené permethrinem postupně ztrácejí účinnost. S úbytkem permethrinu klesá jejich schopnost klíšťata odpuzovat i usmrcovat. Výsledkem je nižší úroveň ochrany proti přisátí a proti nemocem přenášeným klíšťaty.
Hlavní závěr je tedy jasný:
impregnovaný oděv je účinný, ale jeho ochranný efekt není trvalý. Po delším používání je potřeba počítat s tím, že ochrana slábne a nemusí být dostatečná. Využijte slevový kód a udělejte pro své oděvy a pobyt v přírodě něco užitečného 🙂